pátek 4. srpna 2017

MRKVOVÝ dort... :)

... jeden z mých nejbližších a nejmilovanějších má dnes narozeniny... 
... protože si nepotrpí na žádné klasické dorty plněné čímkoliv, každý rok - posledních devět let - jsem pekla dort z piškotového těsta, rozpůlený a potřený marmeládou... 
... letos (po úspěchu mrkvového dortíku ke Čmeláčkovým druhým narozeninám) jsem se rozhodla, že upeču mému nejdražšímu a nejúžasnějšímu muži také mrkvový dort (zřejmě jediný způsob, jak do něho trochu této zeleniny dostanu :D)...
... jelikož jsem si bohužel neuložila recept, hledala jsem a nakonec jsem udělala jakýsi pokus, kdy jsem dohromady smíchala několik receptů, z čehož jsem měla nemalé obavy, ale výsledek je prostě a jednoduše MŇAM! :)

těsto:
... 4 vejce jsem ušlehala v mixéru dohromady s hrnkem třtinového cukru (ve všech receptech psali minimálně hrnky dva, ale my i tak méně sladíme, to už mám odzkoušeno) a dvěma lžícemi javorového sirupu (myslím, že tam být ani nemusí, ale dodal tomu dortíku úžasně karamelovou chuť v závěru)...
... po vyšlehání jsem vmíchala po troškách 2 hrnky mouky (návody udávají polohrubou, ale já už teď používám jen špaldovou hladkou, tak jsem použila tu... jelikož je trochu hrudkovitá, mám z Ikei(a) jednoduché "prosívátko", mouku vždy pro jistotu prosiju... 
... dále jsem přidala půl sáčku kypřícího prášku, zhruba dvě lžičky sody, trošku soli a trošku skořice...
... poté hrnek oleje (dala jsem půl řepkového a půl olivového)...
... pak jsem musela nějakou dobu míchat, protože těsto bylo poněkud hutnější a olej kolem něj plaval (už jsem začala pochybovat o zdaru svého díla, ale nakonec se olej s těstem krásně smísil)...
... nakonec jsem přidala mrkev, kterou jsem nevážila, ale osm středních kusů jsem okrouhala, na kousky nakrájela do mixéru a rozmixovala s trochou vody...
... v některých receptech ještě přidávají hrnek ořechů, ty jsem bohužel neměla v tu chvíli u sebe, musela bych si ještě v mezičase skočit do sklepa hrnek natlouct... :) (aspoň vím, čím se budu zbytek srpna bavit :D)
... těsta bylo nakonec tolik, že se do mé oblíbené srdcové formy vlezla jen jeho půlka, vyřešila jsem to tedy tak, že jsem přidala ještě kulatou dortovou formu... v té rychlosti mi bohužel nedošlo, že moje dortová forma není dostatečně velká, měla jsem v plánu tedy udělat kulatou základnu a na ni umístit srdce... zase jsem trochu zkušenější a poučenější pro příště... :)

... každopádně chuťový výsledek předčí celou ne příliš povedenou estetiku (nakonec totiž náš malý Čmeláček dostal odpoledne z ničeho nic docela vysokou teplotu, takže jsem pekla jen v mezičase, kdy pospával, jinak si mě totiž uzurpoval jen pro sebe... dnes už je v pořádku, asi to bylo z toho velkého vedra) - měla jsem v plánu celý dort potáhnout mandlovou hmotou bílou a poskládat červená srdíčka, ale už by mi to nevyšlo časově... neposypala jsem výsledný dortík ani kokosem, protože ho náš taťka nemá rád... pokud recept vyzkoušíte, vaše fantazie bude určitě bezmezná a časem se jistě pochlubíte svými výtvory... :)
... já jsem nakonec každý korpus rozpůlila a kulatý dortík jsem potřela naší milovanou domácí borůvkovou marmeládou jak uprostřed, tak celý zvenčí a srdcový dortík naší nejmilovanější domácí jahodovou marmeládou stejným způsobem... :) stihla jsem to akorát do půlnoci... :D

včera... venkovní teploměr máme ve stínu (odpoledne už nám na dvorek sluníčko téměř nesvítí) pod pergolou ve výšce hlavy...

potřeno marmeládou...

nazdobeno čokoládovými pecičkami a ty berušky mají znamenat, že je to od Berušky... :)
(ano, manžel je o pár let mladší nežli já)


přiťukli jsme společně na zdraví zrovna narozeného miminka našich místních skvělých přátel... :)

a takto u nás někdy kouzlí západ slunce... nemůžu si pomoct, ale já tam toho malého neposedného čertíka prostě vidím... :)


a takto mi krásně kvete ibišek... bohužel kvete po jednom kvítku, až jeden odkvete (kvete přesně jeden den), vykvete zase jeden další... :D




moji kluci v akci "největší komín" :D

úterý 1. srpna 2017

ZÚTULŇOVÁNÍ...

... dlouho jsem se neozvala...
... nebyla jsem připojená k počítači, jen k mobilu a tam nerada píši delší články...
... budovali jsme zase po roce trošku...
... předělávali jsme naše bydlení... maličko zvětšovali obývací prostor... 
... činíme tak každý rok v létě... celý rok šetříme a pak se v létě rozšoupneme... ☺
... taky jsme pár dnů trávili u prarodičů, do toho slavili troje narozeniny (jedny květnové a jedny červencové a jedny srpnové) a jedny místní hody s 16ti hosty v domě... ☺
... srpen si plánuji klidný a pohodový, výletový a snad budu opět pravidelně přispívat svými články sem i na druhý, literární, blog... ☺
... dnes jsme tedy zabarikádovaní doma celé odpoledne a za chvíli míříme do bazénku... ☺ teploměr ve stínu ve výšce dvou metrů ukazuje 38,2 stupňů... to jsem na vlastní kůži ještě nikdy nezažila, takové vedro...

do vstupní místnosti jsme dali již nepoužívaný, trochu vysezený, gauč, na kterém jsem spávala ještě v podnájmu nejdříve sama, pak i s přítelem (nyní manželem)

tady knihovna, která se vine celým naším bytem, poličky s knihami najdete v každém koutě... :)





a tady opět bouráme a renovujeme... opravdu od píky...


začátkem července jsme bez větších ztrát ustáli i jedno veliké a dlouhé krupobití...

navštívili jsme rozhlednu Nedánov v našem blízkém okolí a prošli se lesem...




neustále jsem něco dělala v kuchyni, kde mě na každém kroku doprovázel náš Čmeláček... :)

učili jsme se používat darovaný deštník... :)

mamka dostala krásné slunečnice od tety, strejdy a svého malého úžasňáka synovce... :)

Čmeláček dostal svůj první pohled od kamaráda, který byl na prázdninách u babičky :)

a tady jsme vytvořili Čmeláčkovi jeho hrací koutek v rekonstruovaném obýváku... :)

Krásné dny všem, Peťka :)

neděle 25. června 2017

ČERVNOVÝ KNIŽNÍ NÁŠUP... :)

... tentokrát knížky, které jsou určeny možná o trošku starším dětem, než je náš Čmeláček (alespoň některé z nich), na druhou stranu Čmeláček rád poslouchá básničky i pohádky, přestože si u čtení třeba jezdí s autíčkem nebo vymýšlí koleje pro vláčky... plnou pozornost vydrží max. deset až patnáct minut... pak už poslouchá okrajově při hraní si... :) (pořád mám v hlavě slova pana Dzirasy, který v nějakém rozhovoru říkal, že jeho maminka mu od malička četla filozofické knihy a on to na podvědomé úrovni do hlavy vpouštěl, tudíž ho to zřejmě už od dětství formovalo určitým směrem - nemám však odvahu se do něčeho podobného pustit... pravdou ale je, že audioknihy také poslouchám v kuchyni nahlas, přičemž zvládnu i běžné domácí práce jako vaření, žehlení nebo úklid ☺)
... z knih jsem měla velkou radost i já... jejich čtení a listování jimi si užívám do syta a vracím se do svého dětství... :)

Příběhy malého skřítka, který žije u řeky Modrávky... Medovníček se vydá na dalekou cestu k severnímu moři, kde se učí plavat a pěstuje tulipány (Čmeláček má taky tulipány moc rád, tak si neustále knihu prohlíží a chce, abych mu četla). 






Živá abeceda je u nás proto, protože Čmeláček už zná všechna písmenka (to díky dřevěným magnetickým písmenkům na ledničce... naučil se to za tři dny... protože ho to prostě bavilo...) a já bych je chtěla vystříhat a zalaminovat společně s obrázky, které k písmenkům patří...

Vypadá to, že Čmaláček na kreslení moc není a nebaví ho - to má zřejmě po mně... Mně vždycky říkali, ať radši zpívám a hraju na klavír, že to kreslení je hrůza... jednou jsem dokonce dostala z výtvarky dvojku, zatímco jinak byly na vysvědčení samé jedničky - tehdy jsem to oplakala... ☺☺☺
Proto jsme pořídili tyto "omalovánky", aby to bylo omalovávání hrou... :)










Kouzelný a nezapomenutelný příběh Jiřího Trnky, který sám napsal a také samozřejmě sám ilustroval - o tom, co se dá najít v jedné staré, téměř zapomenuté, zahradě... :) Kdo z nás by příběh neznal!!! :)





Veselé i poučné příběhy o tom, co čeká naše děti po nástupu do školky... Zatím jsme knihu nečetli, máme ještě půl roku čas, tak nějak pomalu, postupně na to Čmeláčka budeme připravovat... Máme výhodu, jsme z malé vesnice, takže se s dětmi ze školky neustále potkáváme a občas už si i společně hrajeme na místním dětském hřišti, navíc je školka umístěná blízko našeho bydliště, takže děti neustále vídáme i slýcháme... :)




Několik dalších knih od našeho společného oblíbence - Pavla Čecha... :) 








... a tady tolik opěvovaná kniha mamčina dětství... kniha se dočkala nového vydání, takže prostě nešlo jejímu nákupu odolat... :) Krásné zpracování, kvalitní papír a zřejmě i díky tomu je kniha o něco nosnější než byla ta původní, kterou mamka měla doma jako dítko... :) Čmeláček si hned oblíbil básničku o vláčku, které nemá uhlí... takže jsme hned zjistili, že parní vláčky jezdí na uhlí, motoráčky na naftu a pendolína na elektriku... :D - a všem to musíme povykládat... :D Taky se Čmeldovi líbí zkrácené veršované básně klasických pohádek, takže se učím zpaměti, abych rozšířila náš večerní repertoár... :D







Krásnou neděli a hlavně krásné léto, dětem krásné poslední školní dny! :)